Jsme internetový magazín věnující se mezinárodní politice, bezpečnostní a strategické problematice, vojenské technice a historii https://xitter.twitterapi.xyz/t.co/Nde4NqeCrZ
Hlavní město Praha
Joined November 2018
- Tweets48.3K
- Following397
- Followers7.2K
- Likes2.7K
Pinned Tweet
EU, NATO a Spojené království daly najevo svou připravenost jednat o nové evropské bezpečnostní architektuře – což je krok, který dříve požadovaly jak USA, tak Rusko jako podmínku pro posun v jednáních o ukončení války na Ukrajině. K tomuto vyjádření došlo po prvním dni rozhovorů v Abú Dhabí.
Společné prohlášení, zveřejněné na webových stránkách Evropské rady, naznačuje, že tato nová architektura by mohla vycházet ze stávajících institucí a dohod – především z NATO – a byla by ustavena až po skončení války na Ukrajině.
„Kromě hlavního důrazu na nastolení trvalého míru se diskuse zabývaly tím, jak po skončení války na Ukrajině využít stávající evropské bezpečnostní instituce a dohody. Účastníci [rozhovorů v Abú Dhabí] rovněž uznali, že řešení poválečných bezpečnostních výzev a zmírňování rizika konfliktu je nanejvýš důležité. Zabývali se způsoby, jak zajistit účinné mechanismy řízení rizik a předejít nebezpečné eskalaci. Účastníci potvrdili svůj společný závazek vybudovat pevnou poválečnou evropskou bezpečnostní architekturu a odpovídající mechanismy, přičemž zdůraznili, že silné NATO zůstane základním pilířem euroatlantické kolektivní obrany,“ uvádí se v prohlášení vydaném po setkání evropských zástupců, USA a Ukrajiny v Abú Dhabí.
Je třeba poznamenat, že evropští představitelé dříve prohlašovali, že o poválečné bezpečnostní architektuře s Ruskem nebudou jednat, dokud válka na Ukrajině neskončí. Nyní však naznačili ochotu se do takových diskusí zapojit.
Podle serveru Politico by to mohlo být součástí „mazaného plánu“.
Tato strategie spočívá v „projevení ochoty“ zvážit novou bezpečnostní architekturu, s cílem přimět Rusko k určitým ústupkům ohledně Ukrajiny během probíhajících jednání v Abú Dhabí. „Spojenci Ukrajiny hodlají projevit dostatečnou ochotu uvažovat o širší revizi bezpečnostního systému, aby tak motivovali Rusko k předložení nových návrhů a dosáhli pokroku v podstatných mírových jednáních týkajících se Ukrajiny,“ uvádí server s odvoláním na evropské představitele. Ti zdůrazňují, že pro evropskou stranu má „pečlivě promyšlená posloupnost kroků v rámci těchto dvou paralelních linií“ – tedy diskusí o bezpečnostní architektuře a o příměří – „klíčový význam“. Tato publikace však zřejmě představuje pokus zdůvodnit a obhájit odklon Evropy od jejího dosavadního postoje – podle něhož se o bezpečnostních otázkách nemělo jednat, dokud na Ukrajině nebude dosaženo příměří (tj. nejprve příměří, a teprve poté diskuse o všech ostatních záležitostech).
Jak vyplývá z oficiálního společného prohlášení evropských zemí, tyto státy se nyní – v souladu s postoji USA a Ruska – přiklonily k zahájení jednání o nové bezpečnostní architektuře pro Evropu (která by byla zavedena po skončení války), a to ještě předtím, než dojde k příměří.
politico.eu/article/europe-a…
Podle některých informací mají Jemenští Húsijové již jen 20 km k jižnímu pobřeží a k odříznutí saúdských jednotek u výběžku.
2
295
Německu hrozí v budoucnosti velké riziko, že nebude schopno zvládnout nekontrolovatelný nárůst zadlužení kvůli zbrojním výdajům. Uvádějí to experti, kteří radí německé spolkové vládě, jak informuje server Rapporteur.
Magazín poznamenává, že největší ekonomika EU masivně investuje do posilování svých ozbrojených sil v reakci na hrozbu ze strany Ruska. Velká část těchto obranných výdajů je ale vyňata z takzvané „dluhové brzdy“ – mechanismu, který omezuje vládní zadlužování. To znamená, že značná část německého dluhu vzniklého v souvislosti s přezbrojováním není kryta z běžného rozpočtu.
Německá rada ekonomických expertů – nezávislý poradní orgán – však varovala, že tato politika bude v nadcházejících letech představovat pro rozpočet značnou zátěž.
„Především prudce rostou výdaje na obranu financované na dluh. Z ekonomického hlediska je trvalé financování obranných výdajů takového rozsahu prostřednictvím zadlužování prostě iracionální,“ uvedl člen rady Achim Truger.
Očekává se, že německé výdaje na obranu výrazně vzrostou a do roku 2027 dosáhnou přibližně 110 miliard eur, přičemž značná část bude hrazena na úkor zadlužení země do budoucnosti.
Ekonomové varují, že pokud nebudou přijata opatření k omezení výdajů, mohl by podíl německého veřejného dluhu na HDP vzrůst ze současných zhruba 64 % až na 98 % do roku 2040 a země by se mohla ocitnout na hranici neschopnosti splácet, pokud by zároveň průmysl nadále klesal.
Někteří se obávají, že by to mohlo vynutit bolestivé zvyšování daní nebo škrty v sociálních výdajích.
Za zmínku stojí, že Německo je jedinou významnou západoevropskou ekonomikou, která si v současnosti udržuje relativně nízkou úroveň veřejného dluhu. Pro srovnání: veřejný dluh Itálie dosahuje 140 % HDP, ve Francii je to 120 % a ve Spojeném království i ve Španělsku se tento poměr pohybuje kolem 101–102 %.
rapporteur.com/news/germany-…
Izraeli se nikdy nevyplatilo být smířlivý. Ukazuje se, že dříve či později budou mít problém i se svojí vlastní arabskou populací, která jinak požívala vysoké životní úrovně jako izraelští občané.
Izraelští Arabové před bannerem "Nezapomeneme 7.10" zpívají Alláhu Akbar.
Problémy při vzniku izraelské vlády po volbách.
Velká část nově zvolených poslanců arabských stran odešla ze schůze Knessetu (Parlamentu) před izraelskou hymnou - údajně zůstal jen Mansour Abbas.
Arabské strany získaly překvapivě velký počet mandátů a bez jejich hlasů nemá ani jedna strana převahu. Arabské strany ale odmítají podmínky Izraelců, jako například i uznání izraelské státnosti, čímž "zatím" nebudou součástí žádné vznikající koalice.
Po jednáních v Abú Dhabí Medinskij uvedl, že hlavním cílem Ruska je vytvoření nového bezpečnostního systému v Evropě.
„Hlavním úkolem je vytvořit v Evropě nový bezpečnostní systém – takový, který bude sloužit jako nová ‚Jalta‘ a ‚Postupim‘,“ prohlásil vedoucí ruské delegace.
Je třeba poznamenat, že jaltsko-postupimský systém mezinárodních vztahů definoval globální uspořádání po skončení druhé světové války.
Druhý den mírových rozhovorů skončil.
Vyjádření vedoucího ruské delegace Medinského po jednáních s Ukrajinou a USA v Abú Dhabí:
• Ústředním tématem byl systém evropské bezpečnosti; „v některých oblastech se nám podařilo dospět ke vzájemnému porozumění, v jiných nikoliv. Svět potřebuje nový, aktualizovaný bezpečnostní systém.“
• Dialog bude pokračovat.
• S Evropou k žádným vyjednáváním nedošlo; „nevidíme důvod, proč s nimi o čemkoli diskutovat – z evropské strany jsme zatím neobdrželi ani jediný konkrétní návrh. V podstatě tam dorazili jako turisté.“
Rusko a Ukrajina se ale dohodly na rozsáhlé výměně zajatců; podrobnosti budou brzy oznámeny, uvedl Medinskij.
Je třeba připomenout, že Zelensky již dříve hovořil o možné výměně v poměru 1 000 za 1 000.
Medinskij rovněž poznamenal, že zástupci USA jsou „upřímní a efektivní – Rusko je jim velmi vděčné“, a dodal, že „by bylo užitečné, kdyby se od nich Evropané přiučili realismu a touze po míru“.
Zároveň uvedl, že nebude prozrazovat žádné podrobnosti o vyjednávacím procesu, dokud nebude skutečně dosaženo dohod.
USA Kushner uvedl, že „v otázce bezpečnostních záruk pro Ukrajinu dochází k výraznému pokroku, avšak nejobtížnější částí je dosažení dohody o územích“.
Podle něj k dohodě o poválečných bezpečnostních zárukách nedojde, dokud strany nenaleznou shodu v územní otázce.
Kushner požádal, aby Evropa určila jednoho schopného vyjednavače, který bude jednat s Ruskou federací. „To by byl větší úspěch než přimět Rusy, aby souhlasili s jejich zapojením do vyjednávání,“ uvedl Trumpův zástupce.
Rusové chtějí dosáhnout dalšího pokroku, než se Putin a Zelensky osobně setkají, uvedl Kushner. „Mezi těmito lídry nepanuje ani vzájemné porozumění, ani důvěra,“ dodal americký zástupce.
Kushner také řekl, že se zítra v Moskvě setká s Putinem – společně s Witkoffem – a následně se Zelenským, aby pokračovali v diskusi, která proběhla v Abú Dhabí.
Ukrajinský Arachamija uvedl, že do konce roku by mohlo být dosaženo určitého řešení.
„Myslím, že v současné době máme dobrý rozmach k tomu, abychom před Novým rokem dospěli k řešení,“ řekl člen vyjednávacího týmu.
Arachamija také řekl, že toto kolo vyjednávání „bylo jedním z nejobtížnějších“. „Rusové přijeli s velmi striktními instrukcemi, takže bylo nesmírně náročné zmírnit tón diskuze,“ uvedl člen vyjednávacího týmu.
Budanov odmítl odpovědět na otázku, zda se během jednání v Abú Dhabí hovořilo o stažení ozbrojených sil Ukrajiny z Donbasu. Vedoucí Kanceláře prezidenta uvedl, že obsah a výsledky jednání nebudou zveřejněny, dokud nebude dosaženo konkrétního výsledku. „Cokoli, co je během jednání nadneseno, zůstává součástí vyjednávacího procesu. Záleží pouze na výsledku. Jakmile jej dosáhneme, bude to veřejně oznámeno,“ uvedl člen ukrajinské delegace.
Ruské ministerstvo zahraničí předložilo několik návrhů, jak by mohla vypadat nová bezpečnostní architektura v Evropě, informuje agentura Reuters.
Alexej Drobinin, ředitel odboru plánování zahraniční politiky ruského ministerstva zahraničí, tyto myšlenky nastínil na bezpečnostní konferenci v Moskvě:
1. Vytvoření Aliance kolektivní obrany nebo uzavření dvoustranných dohod o vzájemné pomoci, podobných těm, které má Rusko v současnosti uzavřeny se Severní Koreou a Běloruskem.
2. Politické dohody, v nichž se strany zavazují, že v případě agrese nebudou pomáhat protivníkům druhé strany – po vzoru paktu, který Moskva uzavřela s Íránem.
3. Dvoustranné pakty o neútočení.
„Takové dohody by bylo možné uzavřít například s jednotlivými členskými státy NATO, které by následně od Ruské federace obdržely například dodatečné, konkrétní bezpečnostní záruky,“ uvedl Drobinin.
Již dříve Medinskij prohlásil, že hlavním cílem Ruska je vytvoření nového bezpečnostního systému v Evropě.
Zůstává nejasné, jaké konkrétní návrhy má Kreml v tomto ohledu na mysli a zda jsou v souladu s myšlenkami, které nastínil Drobinin.
reuters.com/world/europe/rus…
5
195
Německý kancléř Merz zřejmě zahanben aktivitou Norska a Finska sonduje, zda by s ním Putin nehovořil také.
Po jednáních v Abú Dhabí Peskov uvedl, že Putin je otevřen kontaktu s Evropskou unií – konkrétně s německým Kancléřem Merzem.
Také zástupce německé vlády Cornelius naznačil, že jednání s Kremlem jsou možná, jak informovala stanice DW.
„V Abú Dhabí jsme dospěli k dohodě o základních principech. Tato dohoda byla nyní předána ruskému prezidentovi. Na tomto základě by mohla začít jednání,“ uvedl Cornelius.
Již dříve sám Merz prohlásil, že by neodmítl setkání s Putinem, pokud by se ten zúčastnil summitu G20, který se má letos v prosinci konat v Miami.
V posledních letech nejsou na Ukrajinu téměř vůbec vydávány „významné“ osoby; předáváni jsou pouze podezřelí z méně závažných trestných činů. Uvádí to právník Rostyslav Kravec, který zveřejnil statistiky o tom, které země ukrajinské občany vydávají a které to odmítají.
Skutečný počet předaných osob: 140 v roce 2021 (z toho 122 z Ruska a Běloruska); 17 v roce 2022; 73 v roce 2024 a 157 v roce 2025 (80 z Německa, 36 z Polska). V roce 2025 podala Generální prokuratura 312 žádostí o vydání (extradici).
Kdo žádosti odmítá:
• Itálie – od roku 2025 klasifikuje tamní kasační soud válku jako „obecně známou skutečnost“ znemožňující vydávání;
• Rakousko – 1 schválená extradice z 27 žádostí;
• Francie – dvakrát odmítla vydat Ževaga (v Grenoblu a Bordeaux);
• Španělsko – odmítlo v případech Hladkovského (s odkazem na politickou motivaci) a Špylové (s odkazem na absenci „oboustranné trestnosti“);
• Kypr (v případě Demčyšyna), Srbsko (Naumov) a Spojené království (poslanec Dmytruk).
Kdo osoby vydává:
• Především země jako Německo, Polsko, Česko a Dánsko – na základě individuálního rozhodnutí soudu;
• Rumunsko, pobaltské státy, Slovensko, Gruzie, Turecko a SAE – běžně, především v souvislosti s obecnou trestnou činností;
• Spojené státy – neexistuje žádná smlouva o vydávání osob a nebyly zaznamenány žádné případy extradice.
Odmítnutí jsou nejčastěji odůvodňována válkou, podmínkami ve vazbě, pochybnostmi o spravedlivosti soudního procesu a přítomností politické motivace v daných případech.
3
313
Britská média nadále šíří narativ, podle něhož měly Spojené státy navrhnout, aby Ukrajina upravila hranice Doněcké a Luhanské oblasti. Tento krok by umožnil Ruské federaci získat nad nimi plnou kontrolu, aniž by Kyjev musel formálně postoupit jakékoli území.
Po zprávě v týdeníku *The Economist* přišel s podobným tvrzením nyní i deník *The Telegraph*.
Podle britského listu však Ukrajina tento návrh odmítla.
Ukrajinský zdroj blízký vyjednávání uvedl: „Ukrajinská delegace nikdy nejednala o žádných ústupcích týkajících se území okupovaných Ruskem. Ukrajina to nikdy neuzná – ani *de facto*, ani *de jure*. Takový byl náš postoj u vyjednávacího stolu vždy.“
Je třeba poznamenat, že vyjednavači z týmu Donalda Trumpa myšlenku úpravy hranic regionů nikdy nevyslovili; s takovými návrhy přišli pouze někteří politici v Kyjevě. Navíc je zřejmé, že by takový návrh jen těžko ovlivnil postoj Moskvy.
Zůstává tedy nejasné, zda Washington skutečně navrhl úpravu těchto regionálních hranic, nebo zda jde o další „nastrčenou“ informaci – jejímž cílem může být vykreslit americké vyjednavače v negativním světle a zároveň zdůraznit „neochvějnost“ postoje Kyjeva v otázkách území.
4
418
Ukrajinský prezident Zelensky pokračuje ve své "zajímavé" diplomatické činnosti spočívající v urážení hlavních osob dnešních mírových jednání.
Zelensky si dnes při projevu v dánském parlamentu rýpl také do Trumpa v souvislosti s Grónskem.
„Možná někdy někdo v Americe chtěl Grónsko – ačkoli si možná neuvědomil, že to, co ve skutečnosti potřeboval, nebyla samotná země, ale spíše to, aby se stal o něco více dánským. A kdo ví, možná právě to potřebovali,“ uvedl ukrajinský prezident před dánským parlamentem.
Za zmínku stojí, že dnes již dříve veřejně vyjádřil přání, aby Putin zemřel. Mezitím v Abú Dhabí probíhala ukrajinsko-ruská jednání, zprostředkovaná Američany.
Nicméně napadání nepřátel vyvolalo ale nadšení a potěšení v Evropě, ta se jistě vahou a svými schopnostmi za Zelenského postaví.
Již nějakou dobu tu píšeme, že předpokládat vstup Ukrajiny do EU je naivní nepochopení reality, ve které žijeme, a to potvrzuje nejen současný střet o rozpočet EU ale i řada odborníků, jak to pro agenturu Reuters sdělil analytik s odkazem na rozhovory s evropskými představiteli.
„Když cestujete po těchto zemích, zjistíte, že politici v mnoha z nich nepočítají s tím, že by Ukrajina vstoupila do EU ani za deset let,“ řekl Gerald Knaus, předseda think-tanku European Stability Initiative (Evropská iniciativa pro stabilitu).
Jakýkoli náznak toho, že to EU s přijetím Ukrajiny nemyslí vážně, by však mohl mít na zemi demoralizující dopad – „což je něco, co v Evropě nikdo nechce vidět,“ dodal Knaus, odborník na rozšiřování EU.
Článek poznamenává, že i v přímočarých případech trvá roky vyjednávání a právních reforem, než kandidátská země splní politické, demokratické a ekonomické standardy EU. Ukrajina navíc čelí dalším výzvám – jako je nejistota ohledně výsledku války, hluboce zakořeněná korupce a její značná rozloha –, což vše proces integrace komplikuje.
Jeden z vysoce postavených evropských diplomatů potvrdil, že vstup Ukrajiny do EU není v nadcházejících letech reálnou vyhlídkou.
Obelhávání Ukrajiny ve slibování vstupu do EU se nám může v budoucnu velmi tvrdě vymstít, stejně jako jakákoliv jiná nečestnost.
Jak tvrdíme delší dobu, vstup Ukrajiny do EU, pokud ta se nezreformuje a nepřemění se z dotačního totalitního molochu na skutečnou Unii volného trhu, je nemožný, respektive pokud vstoupí země jako Ukrajina, zároveň se v horizontu několika let EU rozpadne.
reuters.com/world/europe/ukr…
6
348
Druhý den mírových rozhovorů skončil.
Vyjádření vedoucího ruské delegace Medinského po jednáních s Ukrajinou a USA v Abú Dhabí:
• Ústředním tématem byl systém evropské bezpečnosti; „v některých oblastech se nám podařilo dospět ke vzájemnému porozumění, v jiných nikoliv. Svět potřebuje nový, aktualizovaný bezpečnostní systém.“
• Dialog bude pokračovat.
• S Evropou k žádným vyjednáváním nedošlo; „nevidíme důvod, proč s nimi o čemkoli diskutovat – z evropské strany jsme zatím neobdrželi ani jediný konkrétní návrh. V podstatě tam dorazili jako turisté.“
Rusko a Ukrajina se ale dohodly na rozsáhlé výměně zajatců; podrobnosti budou brzy oznámeny, uvedl Medinskij.
Je třeba připomenout, že Zelensky již dříve hovořil o možné výměně v poměru 1 000 za 1 000.
Medinskij rovněž poznamenal, že zástupci USA jsou „upřímní a efektivní – Rusko je jim velmi vděčné“, a dodal, že „by bylo užitečné, kdyby se od nich Evropané přiučili realismu a touze po míru“.
Zároveň uvedl, že nebude prozrazovat žádné podrobnosti o vyjednávacím procesu, dokud nebude skutečně dosaženo dohod.
USA Kushner uvedl, že „v otázce bezpečnostních záruk pro Ukrajinu dochází k výraznému pokroku, avšak nejobtížnější částí je dosažení dohody o územích“.
Podle něj k dohodě o poválečných bezpečnostních zárukách nedojde, dokud strany nenaleznou shodu v územní otázce.
Kushner požádal, aby Evropa určila jednoho schopného vyjednavače, který bude jednat s Ruskou federací. „To by byl větší úspěch než přimět Rusy, aby souhlasili s jejich zapojením do vyjednávání,“ uvedl Trumpův zástupce.
Rusové chtějí dosáhnout dalšího pokroku, než se Putin a Zelensky osobně setkají, uvedl Kushner. „Mezi těmito lídry nepanuje ani vzájemné porozumění, ani důvěra,“ dodal americký zástupce.
Kushner také řekl, že se zítra v Moskvě setká s Putinem – společně s Witkoffem – a následně se Zelenským, aby pokračovali v diskusi, která proběhla v Abú Dhabí.
Ukrajinský Arachamija uvedl, že do konce roku by mohlo být dosaženo určitého řešení.
„Myslím, že v současné době máme dobrý rozmach k tomu, abychom před Novým rokem dospěli k řešení,“ řekl člen vyjednávacího týmu.
Arachamija také řekl, že toto kolo vyjednávání „bylo jedním z nejobtížnějších“. „Rusové přijeli s velmi striktními instrukcemi, takže bylo nesmírně náročné zmírnit tón diskuze,“ uvedl člen vyjednávacího týmu.
Budanov odmítl odpovědět na otázku, zda se během jednání v Abú Dhabí hovořilo o stažení ozbrojených sil Ukrajiny z Donbasu. Vedoucí Kanceláře prezidenta uvedl, že obsah a výsledky jednání nebudou zveřejněny, dokud nebude dosaženo konkrétního výsledku. „Cokoli, co je během jednání nadneseno, zůstává součástí vyjednávacího procesu. Záleží pouze na výsledku. Jakmile jej dosáhneme, bude to veřejně oznámeno,“ uvedl člen ukrajinské delegace.
"Možná nás bůh vyslyší a něco udělá", to je asi charakteristika jediné alternativy k mírovým jednáním, které nyní vedou Američané.
A uprostřed vyjednávání s Ruskou federací vyslovil Zelensky přání, aby Putin zemřel.
„Nikdo Putina nezastavil, nikdo ho nezničil a on je stále naživu. Dá-li Bůh, uslyší nás a něco podnikne,“ uvedl včera ukrajinský prezident v době mezi dvěma koly vyjednávání v Abú Dhabí.
Za zmínku stojí, že Zelensky opakovaně žádá o osobní setkání s Putinem.
4
8
619
Neuvěřitelné! Německo se mu rozpadá pod rukama drcené vysokými cenami energií způsobené právě povolenkami a Kancléř Merz píše dopis předsedkyni EU, kde důsledně požaduje zachování Klimapovolenek CO2 ETS, protože je to nutné kvůli plánování!
Co na to říci? Jen to, že hlupák již ví, že napáchal škody ale aby nevypadal jako naprostý idiot, požaduje aby si všichni zničili svoje země stejně jako Němci.
apollo-news.net/nicht-in-fra…
Třináct amerických států samostatně vyhlásí ekonomické sankce proti Velké Británii a Holandsku v odvetě za zavedení sankcí na izraelský Západní břeh, pokud tyto země sankce neodvolají.
Podle západních zpravodajských služeb, jak uvedla agentura Bloomberg, je Írán stále schopen vyrábět přibližně 50 balistických raket měsíčně – což odpovídá zhruba polovině jeho předválečného objemu výroby – a ve svém arzenálu má pravděpodobně nejméně 1 700 balistických raket.
Nás v EU ale může těšit, že íránská produkce balistických raket stěží může soutěžit s produktivitou EU v produkci regulačních paragrafů.
bloomberg.com/news/articles/…
Ruské síly již využívají drony „Geran“ (Šahýd), které jsou schopny dosáhnout rychlosti až 1 000 km/h.
Ukrajinské zpravodajské služby odhalily technické parametry nové, kompaktní střely s plochou dráhou letu – „Geran-5 K5-K“ –, kterou ruské ozbrojené síly nasazují již od začátku podzimu.
Střela má cestovní rychlost 450 km/h, avšak při určitých manévrech je schopna zrychlit až na 1 000 km/h.
Tento prostředek může letět ve výšce až 6 km, nese devadesátikilogramovou bojovou hlavici a je vybaven nerušitelným optickým navigačním systémem „Susanin“.
Ukrajina požaduje finanční podporu na dobu nejméně 10 let, aby mohla udržovat armádu o síle 800 000 vojáků jako obranu proti případné obnovené ruské invazi.
Agentuře AFP to sdělil vysoce postavený ukrajinský zdroj.
Zdroj z ruské delegace poznamenal, že ukončení války je „pouze jedním z bodů programu“ a že hlavním cílem Moskvy je projednat bezpečnostní otázky „pro celý kontinent“.
Je třeba poznamenat, že Evropa již souhlasila s tím, že bude s Ruskou federací jednat o nové architektuře regionální bezpečnosti.
Poznamenejme, že ukrajinská finanční potřeba se bude pohybovat ročně v rámci vyšších desítek miliard € až stovek miliard €.
Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko tvrdě odmítly "vydírání" německého kancléře Merze, který vyhrožoval zablokováním rozpočtu EU pokud "všechny státy" EU nebudou souhlasit s ručením za půjčky a závazky Ukrajině.
„Nikdo mě nebude vydírat válkou na Ukrajině... Takže pokud přijde spolkový kancléř a řekne, že zablokuje rozpočet EU, protože chce, aby každá země schválila úvěrovou dohodu pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur, řeknu mu ‚ne‘. V takovém případě to zablokuji i já,“ uvedl Fico, jak citovala tisková agentura TASR během společné tiskové konference slovenského a českého premiéra.
„Jsme suverénní Česká republika. A můj hlas v Evropské radě má naprosto stejnou váhu jako hlas kancléře Merze. Proto musíme o situaci jednat za zavřenými dveřmi. Už jsem odmítl poskytnout záruku za úvěr pro Ukrajinu,“ dodal Babiš. Český premiér poznamenal, že od začátku války obdržela Ukrajina prostřednictvím přímých a bilaterálních kanálů 520 miliard eur. V současném návrhu rozpočtu EU je pro Ukrajinu vyčleněno 100 miliard eur. „Nechápu, proč by někdo chtěl blokovat rozpočet, když je v něm pro Ukrajinu již vyčleněna tak obrovská částka. Otázkou je, zda by tyto peníze vůbec měly být součástí rozpočtu. Podle mě by neměly; měly by být poskytnuty v jiné formě. Tyto prostředky budeme potřebovat na ‚Marshallův plán‘ – tedy na obnovu Ukrajiny. Žádný konflikt tedy nehrozí. Doufám, že o tom budeme jednat v Dublinu (na neformálním summitu lídrů EU),“ dodal Babiš.
Na jejich stranu se přidali premiéři Bulharska a Maďarska, kteří považují také chování německého Kancléře jako vyslovené vydírání.
euronews.com/2026/11/10/eu-b…
Ukrajina požaduje finanční podporu na dobu nejméně 10 let, aby mohla udržovat armádu o síle 800 000 vojáků jako obranu proti případné obnovené ruské invazi.
Agentuře AFP to sdělil vysoce postavený ukrajinský zdroj.
Zdroj z ruské delegace poznamenal, že ukončení války je „pouze jedním z bodů programu“ a že hlavním cílem Moskvy je projednat bezpečnostní otázky „pro celý kontinent“.
Je třeba poznamenat, že Evropa již souhlasila s tím, že bude s Ruskou federací jednat o nové architektuře regionální bezpečnosti.
Poznamenejme, že ukrajinská finanční potřeba se bude pohybovat ročně v rámci vyšších desítek miliard € až stovek miliard €.
Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko tvrdě odmítly "vydírání" německého kancléře Merze, který vyhrožoval zablokováním rozpočtu EU pokud "všechny státy" EU nebudou souhlasit s ručením za půjčky a závazky Ukrajině.
„Nikdo mě nebude vydírat válkou na Ukrajině... Takže pokud přijde spolkový kancléř a řekne, že zablokuje rozpočet EU, protože chce, aby každá země schválila úvěrovou dohodu pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur, řeknu mu ‚ne‘. V takovém případě to zablokuji i já,“ uvedl Fico, jak citovala tisková agentura TASR během společné tiskové konference slovenského a českého premiéra.
„Jsme suverénní Česká republika. A můj hlas v Evropské radě má naprosto stejnou váhu jako hlas kancléře Merze. Proto musíme o situaci jednat za zavřenými dveřmi. Už jsem odmítl poskytnout záruku za úvěr pro Ukrajinu,“ dodal Babiš. Český premiér poznamenal, že od začátku války obdržela Ukrajina prostřednictvím přímých a bilaterálních kanálů 520 miliard eur. V současném návrhu rozpočtu EU je pro Ukrajinu vyčleněno 100 miliard eur. „Nechápu, proč by někdo chtěl blokovat rozpočet, když je v něm pro Ukrajinu již vyčleněna tak obrovská částka. Otázkou je, zda by tyto peníze vůbec měly být součástí rozpočtu. Podle mě by neměly; měly by být poskytnuty v jiné formě. Tyto prostředky budeme potřebovat na ‚Marshallův plán‘ – tedy na obnovu Ukrajiny. Žádný konflikt tedy nehrozí. Doufám, že o tom budeme jednat v Dublinu (na neformálním summitu lídrů EU),“ dodal Babiš.
Na jejich stranu se přidali premiéři Bulharska a Maďarska, kteří považují také chování německého Kancléře jako vyslovené vydírání.
euronews.com/2026/11/10/eu-b…